Můj rok 2015
18:18:00
2015, to byl teda rok. Přemýšlela jsem, jestli mám o něm vůbec psát, protože mi to akorát vrací všechny vzpomínky a celkově myslím na věci, o kterých už nechci ani slyšet. Na druhou stranu, píšu strašně ráda a je to ten hlavní důvod, proč jsem si kdysi vlastně blog zakládala. Je to moje místo, můj virtuální deník a je jenom na mně, co si tady budu nebo nebudu psát. Dneska to asi bude dlouhý, tak si klidně dojděte pro kafe nebo čaj z citronový trávy jako mám tady já ( mimochodem pokud to neznáte, tak určitě doporučuju vyzkoušet :)) Stalo se to vážně dost. Poprvé v životě jsem zažila to, že by mi něco nešlo, něco se nepovedlo přesně tak, jak jsem chtěla, nedostala jsem všechno, o co jsem si jako správný rozmazlený dítě vždycky řekla a taky to měla… A nemyslím tím jen materiální věci. Škola, můj první opravdovej vztah, o kterým jsem si strašně naivně myslela, že je to už napořád (hahaha) a taky někteří 'kamarádi'… Na to všechno jsem dost poupravila názor.
Týdny jsem seděla doma, střídavě se hroutila z toho že nic nemá cenu, že se na všechno vykašlu, že jsem úplně k ničemu, probrečela jsem tolik dnů i nocí, že bych to snad ani nespočítala. Cítila jsem se jako nejošklivější holka na světě, střídavě jsem se cpala čokoládou a naopak nejedla vůbec… Nebudu říkat, že jsem měla deprese, protože o tom něco z mého okolí vím a je to zase úplně jinej level, ale prostě byla jsem psychicky v prdeli. Ovlivnilo to několik velkých životních rozhodnutí, kterých ale zpětně vůbec nelituju. Věřím, že mě to posune zase někam dál a hlavně, všechno se děje z nejakýho důvodu a já už asi začínám přicházet na to, proč se tohle všechno stalo právě mně. Nikdy není nic jednoduchý a já jsem si konečně uvědomila, že můj jediný limit jsem jen já sama. Je strašně lehký to takhle napsat, ale když si to vážně uvědomíte, tak s tím třeba postupně začnete něco dělat a všechno půjde tak nejak líp. A věřte mi, že to vážně jde.
Souvisí to i s další věcí, se kterou jsem se tento rok setkala víc než kdykoliv předtím, a to jsou pomluvy, hnusný komentáře, zprávy a debilní kecy lidí, který o mně neví kromě fotek na instagramu a tady na blogu vůbec nic. Já třeba tenhle svět mám ráda, miluju koukat se na hezký fotky z akcí, nákupů, outfity s kabelkama za desetitisíce, perfektní makeupy… To všechno mě totiž posouvá někam dál, kde bych třeba já jednou chtěla být. Je ale strašně důležitý myslet na to, že všechny tyhle holky, blogerky, youtuberky a ostatní si fotí jen tu nejlepší část dne, je to jen zlomek z toho, co za den dělají, co jí, kam chodí. Samozřejmě si vyfotí novou vuittonku, ale třeba to, že doma uklízí v teplácích nebo že si uvaří k obědu úplně obyčejný těstoviny prostě nikam nedá. Dělají to tak všichni, já, moje kamarádky a i každý, kdo ted' ten můj článek čte. Proto se prosím nejdřív zamyslete nad tím, než někomu napíšete, že je to rozmazlená kráva, která pro nic nemusí hnout ani prstem, že lidi jen využívá, že až bude doktorka, tak budou lidi umírat a podobný sračky. Svět je nespravedlivej a někdo prostě má to štěstí, že toho na začátku dostane víc, někdo míň, ale o přece neznamená, že bude celej život úspěšnej, třeba vůbec nic neumí, nesnaží se a ničeho nedosáhne, bude mu úplně k ničemu, že toho měl na začátku třeba víc než lidi kolem… Ve výsledku si každý za svoje štěstí může sám, úplně všichni mají problémy a za tím si stojím. Nebudu dělat, že se mě tyhle věci nedotýkají. Mrzí mě to a strašně moc, už jen proto, že se snažím ke všem chovat hezky a očekávám to stejné od nich. Je strašně jednoduchý si na někom vybíjet vlastní komplexy, pochybnosti a nedokonalosti, ale nebylo by lepší místo toho dělat něco pro sebe? Spokojený člověk tohle nikomu nenapíše a to si snažím říkat pokaždý, když takovou věc čtu. A nejen u sebe, ale i u ostatních lidí.
Abych to tak nějak shrnula, i když spousta věcí stála úplně za h…o, tak jsem strašně ráda za svojí úžasnou podporující rodinu, na kterou se můžu obrátit úplně se vším, za mojí nej kamarádku, kterou mám už od školky, za moje další tři soulmates medičky, za všechny další kamarády, který mě dokážou rozveselit a vytáhnout ven, když na mě jdou ty moje debilní myšlenky a za úplně všechno co mám. Věřím tomu, že ted' už to bude všechno jen lepší a lepší a bude to pokračovat tak, jak to je posledních pár týdnů. Strašně se těším na to, co mi tenhle rok přinese a jak to všechno zvládnu.
Klidně mi napiště, jaký byl ten Váš rok a co jste si z něj odnesli a uvědomili, těším se na to.
Vaše E. ♥
14 komentářů
Krásny článok! Prajem všetko dobré do nového roka a veľa úspechov - v blogovom svete, ako aj v tom osobnom :)
OdpovědětVymazatHello, my name is Ev
Děkuju moc! Tobě taky ♥
Vymazatveľmi pekne napísaný článok, dúfam teda, že to bude už len dobré a prajem krásny nový rok! :)
OdpovědětVymazathttp://bonesincouture.blogspot.sk
Tobě taky přeju krásný nový rok, děkuju! ♥
VymazatKaždému se v živote dějí dobré i špatné věci. Tak to prostě je. A jak sama píšeš, to že někdo dá na IG jednu fotku ze dne, ještě neznamená, že je dokonalý (...egoista, rozmazlenec, nafoukanec...). Pokud daného člověka osobně dobře neznáme, nikdy ho nepoznáme podle toho jaký je ve virtuálním světe. Každopádně ti přeji, aby rok 2016 byl lepší než ten předchozí! :)
OdpovědětVymazatJsem ráda, že to někdo vidí stejně jako já :) Děkuju a taky přeju krásný nový rok ♥
VymazatKrásne fotky, milujem tvoje články! :)
OdpovědětVymazatbtw. pozývam ťa na môj blog, kde prebieha novoročná súťaž :)
✖GIVEAWAY U MŇA NA BLOGU | PARFÉM CHLOÉ ✖
Jsi zlatá, děkuju♥
VymazatMáš moc pěkné fotky :) Tvé články jsou super :)
OdpovědětVymazatwww.itisginger.blogspot.cz
Ty sama jsi svým strůjcem štěstí, tak tady nenadavej... Pokud ri někdo něco hnusnýho napíše, tak se nad to píchneš a zasměj, ani jeden herec by nemohl být hercem, kdyby měl řešit každý nenávistný komentář na internetu... Já se těm lidem vysměju a poděkuji, že mě tak skvěle znají a prožili se mnou takový kus života, že takhle o mě mluví a jdu dál... svoje "délky" si způsobuješ jen ty sama a je jen na tobě jak se tím nechas ovlivnit. Nadávat na to, že to je hrozný a možná bude líp té nikam neposune... Taky jsem měla takovyhle roky a pak mi došlo, že jen já to můžu ovlivnit a slzama a pusou od čokolády fakt nic nezmuzu, lidi co se mi nepozdavali jsem vyskrtla, ponlouvajicim se vysrala a jsem spokojena, pokud tohle nepochopíš, tak té nespasi ani 2016 ani 2135... Je to úplně jedno jaký je rok... Zamysli se nad tím ;-)
OdpovědětVymazatNevím jestli jsi to četla celý, ale já nikde nenadávám, spíš naopak :)
VymazatPresne taký treba mať prístup k životu :) BlogByEmDe
OdpovědětVymazatNaprosto souhlasím s tím, co jsi napsala. Vždycky jsem brečela, že je něco nespravedlivé a blbé a pak jsem si uvědomila, že když chci, tak to mohu ovlivnit a udělat tak, jak to chci já. :) Nemám ráda, když někdo soudí -aniž by člověka poznal blíže. A myslím si, že heslo: chovej se tak, jak chceš aby se ostatní chovali k tobě je na místě. Někteří lidé tohle ale nikdy nepochopí. A to, že ti někdo napíše, že jsi rozmazlena kráva mi přijde smešne´. ten člověk by se nad sebou měl zamyslet. Už jen to, že chodíš na medicínu naznačuje, že se nestaráš jen o sebe a co máš na sobě, ale taky to, že máš zájem se starat o ostatní. A to obdivuju. A přeju hodně štěstí ve studiu :)
OdpovědětVymazatMoc děkuju za komentář, udělal mi velikou radost <3
Vymazat